Co je zemědělský půdní fond (ZPF) a proč je důležitý?

Zemědělský půdní fond (ZPF) je klíčový přírodní zdroj, který zahrnuje půdu určenou pro zemědělské obdělávání nebo chov zvířat. Patří sem také půda nezbytná pro zajištění přístupu k zemědělské půdě nebo usnadnění jejího obdělávání. Hlavní význam spočívá v zajištění potravinové soběstačnosti prostřednictvím pěstování plodin či chovu hospodářských zvířat. Tento fond má zároveň zásadní roli při ochraně ekosystémů a zadržování vody v krajině.

V České republice tvoří ZPF přibližně 54 % rozlohy státu. Je proto nezbytné chránit jej před znehodnocením a ztrátou, aby si i budoucí generace mohly užívat jeho přínosů. Zachování ZPF není důležité pouze pro zemědělskou produkci, ale také pro udržitelnost krajiny a ochranu přírodních zdrojů.

Jaká půda spadá do ZPF?

Zemědělský půdní fond zahrnuje různé typy pozemků. Patří sem zemědělské pozemky, jako je orná půda, sady, vinice, zahrady a trvalé travní porosty. Do ZPF však spadá i půda, která momentálně obdělávána není, ale její budoucí využití k zemědělským účelům je předpokládáno. Důležitou součástí jsou rovněž rybníky určené pro chov ryb či drůbeže a nezemědělská půda, která zajišťuje podporu zemědělské výroby. Jako příklad můžeme uvést polní cesty, pozemky se zařízeními pro závlahu či hráze.

Každý pozemek v ZPF je zařazen do jedné z pěti tříd ochrany podle bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Bonitace půdy slouží k určení, na co je půda nejvhodnější. Současně stanovuje také úroveň ochrany nutnou pro zachování půdy v ZPF. Nejcennější je půda zařazená do I. třídy, která by měla být ze ZPF vyjímána jen ve výjimečných případech. Naopak půda s nejnižší produkční schopností spadá do V. třídy.

Vysoce kvalitní půda v Polabí je ideální pro pěstování pšenice, zatímco horské louky na Šumavě jsou vhodné pro pastevectví.

Třídy ochrany ZPF: I. až V.

Třídy ochrany zemědělské půdy stanovuje vyhláška č. 48/2011 Sb. Půdu rozděluje do pěti kategorií:

• I. třída ochrany: bonitně nejproduktivnější půdy, typicky černozemě a hnědozemě v Polabí, na Hané a jižní Moravě. Vynětí ze ZPF je možné jen zcela výjimečně, obvykle u staveb ve veřejném zájmu (dálnice, železnice, nemocnice). Novela z roku 2024 navíc výslovně zakazuje využít tyto pozemky pro haly obchodu a skladování nad 1 ha a pro běžné fotovoltaické elektrárny.
• II. třída ochrany: nadprůměrně produkční půdy s vysokou úrovní ochrany. Odnětí lze schválit jen při prokazatelně nezbytném zásahu, kdy neexistuje vhodná alternativa na pozemku nižší třídy.
• III. třída ochrany: průměrně produkční půdy. Ochrana je mírnější a úřady vynětí v odůvodněných případech povolují.
• IV. třída ochrany: podprůměrně produkční půdy, u nichž už převažují omezující vlastnosti (svažitost, kamenitost, mělký půdní profil).
• V. třída ochrany: půdy s velmi nízkou nebo žádnou produkční schopností. Právě tyto pozemky jsou pro stavební využití nejčastější, protože jejich odnětí je administrativně nejjednodušší.

Třída ochrany přitom neurčuje jen míru ochrany, ale zároveň základní koeficient pro výpočet odvodů za vynětí. Rozdíl ve výsledné částce mezi I. a V. třídou se u stejně velkého pozemku může pohybovat v řádu statisíců korun na hektar. Proto třída ochrany patří k prvním informacím, o které by se měl vlastník zajímat.

Jak zjistit, zda je pozemek v ZPF

Zda pozemek patří do zemědělského půdního fondu, si můžete ověřit zdarma ze dvou veřejných registrů. Navzájem se doplňují a každý vám ukáže jinou část obrazu.

Nahlížení do katastru nemovitostí (nahlizenidokn.cuzk.gov.cz) je základní zdroj. V detailu parcely najdete druh pozemku (orná půda, trvalý travní porost, zahrada, vinice, chmelnice, ovocný sad) a u zemědělských pozemků také přehled BPEJ s výměrami jednotlivých bonitních jednotek. Právě kombinace druhu pozemku a evidence BPEJ jednoznačně potvrzuje zařazení do ZPF.

Podrobný postup najdete v článku Jak vyhledávat v katastru nemovitostí.

LPIS (veřejný registr půdy - eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/) ukazuje pohled ze strany zemědělské praxe. Pokud někdo pozemek reálně obhospodařuje a čerpá na něj dotace, najdete ho v LPIS jako díl půdního bloku. Zároveň tam najdete i jméno hospodařícího subjektu.

Detailní návod k práci s mapovou aplikací nabízí článek Jak používat LPIS krok za krokem.

Ohrožení zemědělského půdního fondu

Existuje však možnost, jak půdu ze ZPF vyjmout, což vede k postupnému úbytku. Podle Ministerstva životního prostředí mizí v České republice každý rok přibližně 700 hektarů zemědělské půdy pro výstavbu domů, hal a dopravních staveb. Zhruba 40 % z toho na nejkvalitnější půdě I. a II. třídy ochrany. Od roku 1999 činí úbytek v průměru 1,9 ha denně.

K plošnému úbytku se přidává eroze, která půdu degraduje. Vodní erozí je v ČR ohroženo více než 50 % zemědělské půdy, větrnou erozí přibližně 4 %. Mezi další ohrožení patří utužení půdy těžkou mechanizací, úbytek organické hmoty, kontaminace rizikovými prvky a stále výraznější dopady klimatické změny. Zejména dlouhodobé sucho a extrémní srážky, které půdu odplavují.

Rychlý test: pokud je u vaší parcely v katastru uveden druh orná půda, trvalý travní porost, zahrada, vinice, chmelnice nebo ovocný sad, pozemek do ZPF spadá a vztahuje se na něj zákon č. 334/1992 Sb.

Legislativa a ochrana ZPF

Ochranu zemědělského půdního fondu upravuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Gesci nad ním má Ministerstvo životního prostředí – ne Ministerstvo zemědělství, jak se často mylně uvádí v médiích i realitních inzerátech. Zákon definuje, co do fondu patří, jakým způsobem lze půdu odnímat, kdo o odnětí rozhoduje, jak se počítají odvody a jaké sankce hrozí vlastníkům i uživatelům za porušení povinností.

K 1. červenci 2024 nabyl účinnosti zákon č. 183/2024 Sb. Jde o nejrozsáhlejší úpravu ochrany ZPF od roku 2015 a pro vlastníky pozemků v I. a II. třídě ochrany má zásadní dopady. Tři klíčové změny:

• Zákaz hal pro obchod a skladování nad 1 ha na půdách I. a II. třídy ochrany. Developeři cílící právě na rovinaté bonitní pozemky u dálničních sjezdů musejí nově hledat lokality na nižších třídách nebo na brownfieldech (nevyužívaný, zanedbaný nebo kontaminovaný pozemek či areál, který zůstal po ukončení průmyslové, zemědělské, vojenské či jiné činnosti).
• Zákaz běžných fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější půdě. Výjimku tvoří pouze agrovoltaika splňující parametry vyhlášky č. 425/2024 Sb. Jedná se o systém, který umožňuje souběžné zemědělské využití pozemku pod panely.
• Zpřísnění podmínek pro odnímání a posílení ochrany mimoprodukčních funkcí půdy (zadržování vody, ochrana před erozí, biodiverzita). Novela zároveň zavedla novou evidenci odnětí vedenou Ministerstvem životního prostředí, která zpřehledňuje, kolik zemědělské půdy se v České republice ročně ztrácí.

Kdo o vynětí rozhoduje

Příslušnost orgánu rozhodujícího o odnětí půdy ze ZPF se odvíjí od výměry odnímaného pozemku:

U pozemků I. a II. třídy ochrany si Ministerstvo životního prostředí může vyhradit rozhodování i pro menší výměry. V případech, kde má záměr celostátní význam nebo hrozí nevratný zásah do kvalitní půdy.

Klíčovým pravidlem zákona (§ 4 zákona o ochraně ZPF) je, že zemědělskou půdu lze na stavební pozemek přeměnit pouze tehdy, pokud neexistuje jiná vhodná alternativa. Úřad musí prokázat, že záměr nelze umístit na brownfield, na již zastavěnou plochu nebo na pozemek nižší třídy ochrany.

Alternativy přitom reálně existují. Podle dostupných dat leží v České republice ladem přes 13 000 ha brownfieldů, tedy opuštěných průmyslových a skladových areálů, které by bylo možné rekultivovat namísto dalšího záboru orné půdy.

Jak můžeme ZPF chránit?

K zachování kvality zemědělského půdního fondu (ZPF) existuje několik účinných opatření. Klíčové je dodržování zásad udržitelného hospodaření, jako je střídání plodin, zavádění protierozních opatření a šetrné nakládání s půdou. Tato opatření nejen zlepšují úrodnost půdy, ale také přispívají k ochraně krajiny a zachování ekosystémů.

Dalším nástrojem jsou dotace na podporu udržitelného hospodaření a ochrany krajiny. Tyto dotace zajišťuje především Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky EU. Patří sem mj. platby za přechod na ekologické zemědělství, agroenvironmentální opatření (AEKO), podpora zatravňování erozně ohrožených ploch a péče o trvalé travní porosty.

Od roku 2023 jsou součástí podmínek pro vyplacení přímých plateb také standardy DZES (dobrý zemědělský a environmentální stav) zahrnující ochranu proti erozi, pravidla střídání plodin nebo zachování neproduktivních ploch.

Samostatnou kapitolou je role vlastníka půdy: i když sám nehospodaříte, výběrem odpovědného pachtýře přímo ovlivňujete, jak s vaší půdou bude zacházeno. V pachtovní smlouvě lze sjednat konkrétní podmínky hospodaření. Například zákaz pěstování vybraných monokultur, povinnost protierozních opatření nebo pravidelné dodávání živin.