BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) určuje kvalitu zemědělské půdy v ČR. Zjistěte, jak číst 5místný kód, kde najít bonitu v katastru a jak BPEJ ovlivňuje cenu i pachtovné.
Obsah článku
Bonitní rozdělení zemědělské půdy v České republice si můžete najít například v katastru nemovitostí. BPEJ je „bonitovaná půdně ekologická jednotka“ a vyplatí se ji znát v případě, že se rozhodujete o koupi nebo prodeji zemědělské půdy. Díky tomuto ohodnocení můžete zjistit mnohem více, než jen hodnotu a roztřídění podle úrodnosti.
Definice bonity BPEJ
Bonita BPEJ je bodové hodnocení ekologické stability půd a je přidělena každé zemědělské půdě, která se nachází na území ČR. Jedná se o kód, kde existuje 2 278 unikátních kódů, vznikajících kombinací pěti charakteristik půdy a stanoviště. Klasifikační soustava zahrnuje 78 hlavních půdních jednotek (HPJ) rozdělených do 13 základních skupin podle geneticko-agronomických vlastností. Co jednotlivá čísla u kódu znamenají?
1. číslo: Klimatický region
Označuje první číslo, které může být v rozmezí 0 až 9. Teplejší a sušší stanoviště mají hodnotu od 0 do 5, nižší teplota a vyšší vlhkost pak od 6 do 9.
| Region | Charakteristika | Typické oblasti | Vhodné plodiny |
|---|---|---|---|
| 0 | Velmi teplý, suchý | Jižní Morava (Břeclav, Hodonín) | Vinná réva, meruňky, kukuřice na zrno |
| 1 | Teplý, suchý | Polabí, Žatecko | Cukrová řepa, pšenice, chmel |
| 2 | Teplý, mírně suchý | Haná | Pšenice, ječmen, řepka |
| 3 | Mírně teplý, suchý | Střední Čechy, Znojemsko | Obiloviny, řepka |
| 4 | Mírně teplý, mírně vlhký | Východní Čechy | Obiloviny, brambory |
| 5 | Mírně teplý, vlhký | Českomoravská vrchovina | Obiloviny, pícniny |
| 6 | Mírně chladný, vlhký | Podhůří, Vysočina | Brambory, oves |
| 7 | Chladný, vlhký | Podhorské oblasti | Pícniny, len |
| 8 | Chladný, velmi vlhký | Horské oblasti | Pastviny, louky |
| 9 | Velmi chladný, vlhký | Vysokohorské oblasti | Trvalé travní porosty |
2-3. číslo: Půdní jednotka
Druhé a třetí číslo označuje hlavní půdní jednotky (HPJ). Jsou rozděleny do 13 základních skupin podle geneticko-agronomických vlastností. Celkem existuje 78 kódů (01–78). Týká se genetických půdních typů.
| Kódy | Půdní typ | Charakteristika | Zemědělská hodnota |
|---|---|---|---|
| 01–08 | Černozemě | Nejúrodnější půdy ČR, hluboký humusový horizont, spraše | Nejvyšší – prémiová orná půda |
| 09–13 | Hnědozemě | Velmi kvalitní půdy, středně hluboké, dobře provzdušněné | Velmi vysoká – vhodné pro obiloviny |
| 14–17 | Lužní půdy (fluvizemě) | Úrodné nivní půdy, riziko záplav, vysoká hladina podzemní vody | Vysoká – s rizikem zamokření |
| 18–23 | Illimerizované půdy (luvizemě) | Středně úrodné, náchylné k utužení, vyžadují péči | Střední až dobrá |
| 24–36 | Kambizemě (hnědé půdy) | Nejrozšířenější typ v ČR, různorodá kvalita dle polohy | Střední – závisí na lokalitě |
| 37–40 | Rendziny | Půdy na vápencích, mělké, kamenité, dobře propustné | Střední – vhodné pro trávy, vinice |
| 41–45 | Pararendziny | Půdy na opukách a slínovcích, středně hluboké | Střední – omezený výběr plodin |
| 46–50 | Pelozemě (slínové půdy) | Těžké jílovité půdy, náročné na zpracování | Nižší – vyžadují speciální agrotechniku |
| 51–56 | Pseudogleje | Periodicky zamokřené, zhoršená propustnost | Nižší – vhodné pro louky |
| 57–61 | Gleje a stagnogleje | Trvale nebo dlouhodobě zamokřené půdy | Nízká – vyžadují odvodnění |
| 62–66 | Podzoly | Kyselé, chudé na živiny, typické pro horské oblasti | Nízká – pouze TTP nebo les |
| 67–73 | Organozemě (rašeliny) | Vysoký obsah organické hmoty, podmáčené | Velmi nízká – ochranný režim |
| 74–78 | Antropozemě a speciální půdy | Člověkem přetvořené půdy, rekultivace, navážky | Proměnlivá – závisí na historii |
4. číslo: Sklonitost a expozice
Čtvrté číslo je přiřazeno této charakteristice. Je v rozmezí od 0 do 9. Větší sklon půdy snižuje přístupnost zemědělským strojům a hrozí zde i vyšší riziko eroze půdy. Souvisí také se světovými stranami.
| Kód | Sklonitost | Expozice | Praktický dopad |
|---|---|---|---|
| 0 | 0–3° (rovina) | Všesměrná | Ideální pro všechny stroje, bez omezení |
| 1 | 3–7° (mírný svah) | Jižní (J, JV, JZ) | Výhodná – teplejší, rychlejší zrání plodin |
| 2 | 3–7° (mírný svah) | Severní (S, SV, SZ) | Chladnější, pomalejší vegetace |
| 3 | 7–12° (střední svah) | Jižní (J, JV, JZ) | Omezení pro těžké stroje, vhodné pro vinice |
| 4 | 7–12° (střední svah) | Severní (S, SV, SZ) | Vyšší riziko eroze, horší podmínky |
| 5 | 12–17° (výrazný svah) | Jižní (J, JV, JZ) | Vhodné pro vinice a sady, speciální technika |
| 6 | 12–17° (výrazný svah) | Severní (S, SV, SZ) | Problematické obhospodařování |
| 7 | 17–25° (příkrý svah) | Jižní (J, JV, JZ) | Pouze speciální technika, vysoké riziko eroze |
| 8 | 17–25° (příkrý svah) | Severní (S, SV, SZ) | Vhodné spíše pro trvalé travní porosty |
| 9 | nad 25° (velmi příkrý) | Všesměrná | Extrémní podmínky, orba není možná |
5. číslo: Skeletovitost a hloubka půdy
Poslední páté číslo je v rozmezí 0 až 9. Zahrnuje faktory, které se podílí na tom, jak bude půda využívána.
| Kód | Hloubka půdy | Skeletovitost | Vliv na zemědělské využití |
|---|---|---|---|
| 0 | Hluboká (nad 60 cm) | Bezskeletovitá | Nejlepší podmínky pro ornou půdu |
| 1 | Hluboká (nad 60 cm) | Slabě skeletovitá (do 25 %) | Minimální omezení, kvalitní orná půda |
| 2 | Hluboká (nad 60 cm) | Středně skeletovitá (25–50 %) | Mírné opotřebení nářadí, dobrá úrodnost |
| 3 | Střední (30–60 cm) | Bezskeletovitá | Vhodné pro většinu plodin |
| 4 | Střední (30–60 cm) | Slabě skeletovitá (do 25 %) | Standardní orná půda, mírná omezení |
| 5 | Střední (30–60 cm) | Středně skeletovitá (25–50 %) | Omezení pro kořenovou zeleninu |
| 6 | Mělká (pod 30 cm) | Bezskeletovitá až slabá | Riziko sucha, nižší výnosy |
| 7 | Mělká (pod 30 cm) | Silně skeletovitá (nad 50 %) | Vhodné pouze pro TTP nebo pastviny |
| 8 | Různá | Zamokřená půda (oglejení) | Nutná drenáž, omezené využití |
| 9 | Extrémně mělká | Extrémní skelet nebo zamokření | Minimální zemědělská hodnota |
Praktický příklad
Analýza pro BPEJ 2.01.00.
| 2 | Klimatický region | teplý, mírně suchý |
| 01 | Půdní jednotka | černozem modální |
| 0 | Sklonitost | rovina |
| 0 | Hloubka/skelet | hluboká, bez kamení |
Tip: Čím nižší čísla v kódu BPEJ, tím lepší a dražší půda.
Jak se určuje bonita BPEJ
Aby mohla být stanovena bonita BPEJ, je zapotřebí provést podrobnou analýzu půdy a jejích vlastností. To zahrnuje například hloubku půdního profilu, obsah organické hmoty, strukturu půdy, ale také změny klimatu, ekologický dopad, změny na zemském povrchu nebo pohyby vody v krajině.
Zatímco samotná charakteristika půdy (kód BPEJ) zůstává v čase většinou stabilní, úřední cena zemědělské půdy, která je na tento kód navázána, se pravidelně aktualizuje každý rok vyhláškou Ministerstva zemědělství. Jste-li vlastníkem půdy a máte pocit, že si vaše půda zaslouží lepší bonitu BPEJ, pak můžete podat žádost na Odbor půdní služby nebo prostřednictvím krajského pozemkového úřadu. Součástí žádosti musí být i důkazy, které potvrzují nesprávnost současného hodnocení.
Bonita půdy (BPEJ) slouží k hodnocení kvality půdy v rámci zemědělského půdního fondu (ZPF), který zahrnuje veškerou půdu určenou k zemědělskému využití. Pro více informací o ochraně a správě ZPF si můžete přečíst článek: Co je zemědělský půdní fond (ZPF) a proč je důležitý?
Význam bonity BPEJ pro cenu půdy a pachtovné
Čím vyšší je bonita BPEJ, tím vyšší je obvykle produktivita půdy, tržní hodnota i nabídky na propachtování. Naopak nižší bonita znamená negativní ovlivnění ceny půdy a může omezit i možnosti jejího zemědělského využití.
Systém BPEJ hodnotí kvalitu zemědělské půdy nejen podle jejích vlastností, ale také podle toho, kde se nachází a jaké jsou podmínky v oblasti, kde leží. Zahrnuje například i to, zda je pozemek orientován na sever nebo na jih. Souhrn těchto faktorů určuje, kolik by pozemek mohl vydělat, což se samozřejmě odrazí i na jeho ceně (včetně ceny pachtu).
Nejvyšší bonitu BPEJ a současně nejvyšší tržní ceny mají pozemky v tradičně zemědělských oblastech s příznivým klimatem a kvalitními půdami. Jedná se o oblasti Polabí, kde se nacházejí úrodné černozemě a hnědozemě v kombinaci s příznivým klimatem. Nesmíme zapomenout ani na Hanou na střední Moravě nebo jižní Moravu.
Faktory ovlivňující bonitu BPEJ
To, jaké bude hodnocení bonity BPEJ, závisí na mnohých faktorech. Díky tomu se jedná o ucelený systém, který nabízí přehled o tom, jakou má pozemek hodnotu, ale také jak může být využíván. Zohledňuje takové faktory, jako je svažitost půdy, klimatické podmínky, půdní profil a jeho hloubka, vodní režim, větrná eroze a další environmentální podmínky.
Z hlediska bonitace je v České republice přibližně 40 % orné půdy nadprůměrně úrodných. Zbývajících cca 60 % tvoří méně až málo úrodné půdy, z toho průměrné a podprůměrné zabírají přibližně 54 % a zcela nevhodné plochy představují asi 6 % výměry.
Tržní cenu ovlivňují navíc ještě další faktory, jako je dostupnost z komunikace, tvar pozemku a jiné.
Jak zjistit BPEJ svého pozemku: Návod krok za krokem
Zjistit bonitu (BPEJ) vašeho pozemku není žádná věda, pokud víte, jak na to. Máte v podstatě tři možnosti. Tou nejrychlejší je online nahlédnutí do katastru.
1. Online přes katastr nemovitostí (zdarma a ihned)
Nejsnazší cestou je oficiální portál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (cuzk.cz). Stačí následovat tyto kroky:
- Otevřete si stránku nahlizenidokn.cuzk.cz.
- Zvolte sekci Vyhledat parcelu. Zde zadejte název katastrálního území (obec) a parcelní číslo. Pokud znáte číslo listu vlastnictví, můžete jít i cestou přes záložku LV.
- Jakmile se vám zobrazí detail parcely, sjeďte na stránce úplně dolů. Tam uvidíte tabulku s nadpisem BPEJ.
- V tabulce najdete pětimístný kód a u něj výměru v metrech čtverečních.
Dobré vědět: Jeden pozemek může mít i více kódů BPEJ. Stává se to v případě, kdy je půda na jedné parcele proměnlivá. To znamená, že jedna část může být prvotřídní černozem, zatímco druhá je více kamenitá nebo svažitá.
2. Mapové zobrazení a detaily půdy
Pokud vás zajímá spíše vizuální pohled nebo chcete vědět, co přesně ta čísla znamenají, využijte tyto specializované nástroje:
- Geoportál SPUCR (Mapa BPEJ): Zde si můžete prohlédnout bonitu přímo na mapových podkladech. Je to ideální, pokud chcete vidět, jak se kvalita půdy mění v rámci celého sousedství nebo širšího okolí.
- eKatalog BPEJ (bpej.vumop.cz): Máte už svůj kód? Zadejte ho do tohoto vyhledávače. Katalog vám „přeloží“, co se pod čísly skrývá – dozvíte se vše o hloubce půdy, sklonu pozemku i o tom, k čemu se vaše země nejlépe hodí.
3. Klasický list vlastnictví
Pokud dáváte přednost úředním dokumentům a máte po ruce svůj list vlastnictví (LV), nemusíte nic hledat online. Kód BPEJ je pevně zapsán v části F tohoto dokumentu u konkrétního pozemku.
Jak BPEJ ovlivňuje daň z nemovitosti
Pozor! Bonita půdy přímo ovlivňuje výši daně u pozemků. U zemědělské půdy (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty) se základ daně vypočítává podle průměrné ceny půdy stanovené vyhláškou pro dané katastrální území.
Zjednodušený výpočet:
Základ daně = výměra pozemku × průměrná cena půdy dle BPEJ
Sazba daně pro ornou půdu činí 0,75 %
Příklad: Pozemek o výměře 2 ha (20 000 m2) s průměrnou cenou půdy 10 Kč/m2 bude mít základ daně 200 000 Kč. Roční daň pak činí 1 500 Kč (0,75 % ze základu).
Vyšší bonita tedy znamená vyšší daňovou povinnost, ale současně i vyšší výnosový potenciál pozemku. Podrobnosti o dani z nemovitosti najdete na stránkách Finanční správy.
Vlastníte zemědělskou půdu? Nechte ji propachtovat a vydělávejte bez námahy!
Často kladené otázky
Zkratka BPEJ znamená Bonitovaná půdně ekologická jednotka. Je to pětimístný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické vlastnosti zemědělské půdy. Na jeho základě se určuje tzv. úřední cena půdy, která slouží například pro výpočet daně z nemovitých věcí nebo pro ocenění v dědickém řízení.
Jedná se o pětimístný číselný kód, který podrobně popisuje vlastnosti pozemku (klima, typ půdy, sklonitost a hloubku). Tento kód je klíčový pro úřední ocenění půdy a výpočet daně z nemovitých věcí.
Bonitu zjistíte nejsnadněji online v aplikaci Nahlížení do katastru nemovitostí (KN). Po vyhledání konkrétní parcely stačí kliknout na sekci „BPEJ“, kde uvidíte příslušný pětimístný kód. Pokud je u pozemku více kódů, znamená to, že parcela má v různých částech odlišnou kvalitu půdy.
Mapové zobrazení bonity (BPEJ) nabízí portál eAgri v sekci „Veřejný registr půdy (LPIS)“ nebo specializovaný prohlížeč Státního pozemkového úřadu (SPÚ). Na těchto mapách můžete vidět barevné rozlišení různých bonitních tříd přímo v terénu.
Bonita je základním kamenem ceny. Zatímco úřední cena je přímo vypočtena z kódu BPEJ podle vyhlášky, tržní cena se od ní odvíjí. Kvalitní černozemě s vysokou bonitou mají výrazně vyšší tržní hodnotu (často i násobky úřední ceny) než půdy kamenité, podmáčené nebo ve vysokých nadmořských výškách.
Ano, k úpravě dochází většinou při komplexních pozemkových úpravách, kdy se provádí nové mapování terénu. Změna může nastat i v důsledku výrazné meliorace nebo naopak trvalé degradace půdy (např. silná eroze). Pokud se domníváte, že evidovaná bonita neodpovídá realitě, můžete podat podnět ke Státnímu pozemkovému úřadu na aktualizaci.
Ano, bonita půdy je jedním z hlavních faktorů určujících cenu pachtu. Pozemky s vyšší bonitou v úrodných oblastech (jižní Morava, Polabí, Haná) dosahují vyššího pachtovného.
Sdílejte článek se svými přáteli!
