Moravskoslezský kraj: Propachtujte výhodně zemědělskou půdu

Moravskoslezský kraj je známý především svou průmyslovou historií, ale zároveň patří mezi významné zemědělské oblasti, zejména v jižní části regionu. Přestože disponuje menším podílem orné půdy než jiné regiony, zemědělství zde má dlouhou tradici a stále hraje důležitou roli.

Hospodaření v tomto kraji těží především z výrazné geografické rozmanitosti, která přirozeně dělí region na dvě produkční zóny. Na jedné straně stojí nížinné oblasti s hlubokými, velmi úrodnými půdami, kde pachtýři dosahují stabilně vysokých výnosů u náročných tržních plodin. Vlastníci půdy v těchto rovinatých částech mohou počítat s vysokou bonitou svých pozemků, které jsou díky snadné dostupnosti pro moderní techniku pilířem intenzivního rostlinného hospodaření a klíčovým zdrojem surovin pro potravinářský průmysl.

Kontrast mezi úrodným Opavskem a průmyslovými enklávami kolem Ostravska dělá z kvalitní orné půdy v nížinných částech kraje vyhledávanou komoditu. Zemědělci hospodařící v regionu mají o scelené pozemky s dobrou bonitou dlouhodobý zájem, protože jich s ohledem na zástavbu a průmyslové využití území přibývá jen pozvolna. Vlastníkům to dává jistotu, že o propachtování jejich půdy bude mezi hospodáři soutěž i v dalších letech.

Pozor, pronájem nebo pacht zemědělské půdy jsou 2 odlišné pojmy!

Kolik si vyděláte za propachtování půdy?

Obvyklé pachtovné za ornou půdu v Moravskoslezském kraji se dle výpočtu průměrně pohybuje v rozmezí 3 200 – 5 000 Kč/ha ročně, u trvalých travních porostů 1 900 – 3 800 Kč/ha ročně.

Modelový příklad: Jste vlastník 3 ha orné půdy na Opavsku. Půdu necháte celou propachtovat. Za každý hektar vyděláte dle tabulky v průměru 4 400 Kč ročně. Za 5 let to je krásných 66 000 Kč.

Přečtěte si také co ovlivňuje cenu zemědělských pachtů v jednotlivých krajích.

Nejsilnější zemědělské lokality v kraji

Hlavní zemědělskou základnou Moravskoslezského kraje je bezpochyby Opavsko. Řadí se k nejúrodnějším oblastem v rámci celého Česka. Tato lokalita, zejména v pásu od Opavy směrem k Hlučínu a polským hranicím, disponuje hlubokými černozeměmi a velmi příznivým klimatem. Pachtýři zde těží z rovinatého terénu, který umožňuje vysoce efektivní a intenzivní rostlinnou výrobu na velkých plochách.

Další významnou lokalitou je Poodří a oblast Novojičínska, kde se intenzivní hospodaření v nivách řeky Odry kombinuje se silnou tradicí živočišné výroby. Důležitou roli plní také Krnovsko a Bruntálsko, i když zde má hospodaření úplně jiné parametry. Tato oblast tvoří přechod k drsnějším jesenickým podhůřím, kde už pachtýři musí bojovat s vyšší nadmořskou výškou a kamenitější půdou. Vlastníci půdy v těchto místech pronajímají půdu zejména pro pěstování odolnějších plodin nebo pro ekologické zemědělství.

Specifickou lokalitou je pak Ostrava a její bezprostřední okolí, kde se zemědělství musí vyrovnávat s blízkostí průmyslových zón a hustou zástavbou. Přesto se zde, zejména směrem na Karvinsko, zachovaly enklávy s velmi kvalitní půdou, které pachtýři využívají k produkci čerstvých potravin pro místní trh.

Co se v kraji pěstuje

V nížinných oblastech, jako je především Opavsko a Novojičínsko, pachtýři využívají nejkvalitnější půdní fond pro pěstování tržních plodin náročných na živiny. Dominantní postavení zde má pšenice ozimá a sladovnický ječmen, které díky hlubokým půdám dosahují špičkových výnosů.

Velmi silné zastoupení má také cukrová řepa, jejíž pěstování je v regionu pevně spjato s historií místního cukrovarnictví. Jako důležitá olejnina se zde ve velkém pěstuje řepka ozimá a v posledních letech se díky oteplování klimatu stále častěji prosazuje i kukuřice, a to jak na zrno, tak na siláž.

Ve vyšších polohách Bruntálska a v podhůří Beskyd se skladba rostlinné výroby přirozeně mění ve prospěch odolnějších druhů, kterým nevadí kratší vegetační doba a vlhčí podnebí. Pěstují se zde především odolnější obiloviny, jako je žito a oves, které doplňují brambory.