Kraj Vysočina: Propachtujte výhodně zemědělskou půdu

Hospodaření na Vysočině vyžaduje od vlastníků půdy i pachtýřů úplně jiný přístup než v úrodných nížinách, protože zdejší krajina Českomoravské vrchoviny nic nedaruje zadarmo. Vyšší nadmořská výška, kratší vegetační období a často kamenité půdy jsou faktory, se kterými musí každý hospodář počítat v každodenním plánování.

Půdní fond zde vyžaduje citlivější agrotechniku, protože lehčí a kamenitější půdy jsou náchylnější k erozi, pokud se s nimi nezachází s ohledem na terénní nerovnosti. Právě tato přírodní omezení však dělají z Vysočiny region, který je mnohem odolnější vůči extrémním výkyvům sucha, jež v posledních letech trápí níže položené oblasti.

Silná živočišná výroba na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku drží trvalou poptávku po půdě určené na pícniny a brambory, které do zdejšího hospodaření patří tradičně. Náročnější podmínky navíc zvýhodňují hospodáře se zázemím a zkušeností s místní půdou, což se odráží ve stabilních a dlouhodobých pachtovních vztazích. Pro vlastníky to znamená jistotu, že o jejich pozemek bude pečováno kontinuálně a s ohledem na jeho specifika.

Pozor, pronájem nebo pacht zemědělské půdy jsou 2 odlišné pojmy!

Kolik si vyděláte za propachtování půdy?

Obvyklé pachtovné za ornou půdu na Vysočině se dle výpočtu průměrně pohybuje v rozmezí 3 100 – 4 900 Kč/ha ročně, u trvalých travních porostů 1 800 – 3 700 Kč/ha ročně.

Modelový příklad: Jste vlastník 3 ha orné půdy na Třebíčsku. Půdu necháte celou propachtovat. Za každý hektar vyděláte dle tabulky v průměru 5 100 Kč ročně. Za 5 let to je krásných 76 500 Kč.

Přečtěte si také co ovlivňuje cenu zemědělských pachtů v jednotlivých krajích.

Nejsilnější zemědělské lokality v kraji

Zemědělská produkce Vysočiny je silně koncentrována do dvou hlavních směrů. Prvním je jižní část kraje (zejména Třebíčsko), která disponuje nejkvalitnějším půdním fondem vhodným pro pěstování tržních plodin. Druhým pilířem je centrální a severní část regionu, kde se hospodaření přizpůsobuje vyšší nadmořské výšce. V oblastech Havlíčkobrodska a Jihlavska dominuje pěstování brambor a krmných plodin, na které navazuje silná živočišná výroba.

Třebíčsko tak zůstává v rámci kraje výjimkou – nižší nadmořská výška a příznivější půdní podmínky zde umožňují intenzivnější rostlinnou výrobu, jaká je jinde na Vysočině spíše ojedinělá. Havlíčkobrodsko a Jihlavsko na tuto úroveň kvality půdy již nedosahují, přesto patří k druhé nejsilnější zemědělské oblasti kraje.

S rostoucí nadmořskou výškou Českomoravské vrchoviny, zejména na Žďársku, přibývá kamenitých a méně úrodných půd. Nižší teploty a kratší vegetační období zde kladou důraz na odolnější plodiny a pícniny, které lépe snášejí drsnější podmínky než náročnější tržní plodiny.

Co se v kraji pěstuje

Základem rostlinné výroby v kraji jsou obiloviny, především pšenice, ječmen a oves. Oves má tradičně silné zastoupení díky své odolnosti vůči horším půdním a klimatickým podmínkám. Ječmen se uplatňuje jak v krmném, tak ve sladovnickém využití, zatímco pšenice je rozšířená zejména v úrodnějších částech kraje. Právě tyto plodiny tvoří hlavní náplň hospodaření na pachtované orné půdě.

Důležitou součástí osevních postupů jsou také pícniny na orné půdě, zejména jetel, jetelotrávy a vojtěška. Tyto plodiny přispívají ke zlepšení půdní struktury, udržení úrodnosti a dlouhodobé stabilitě hospodaření. Z technických plodin má na Vysočině významné postavení řepka olejka, pěstovaná zejména v lokalitách s vhodnějšími půdními podmínkami. V některých oblastech se stále uplatňuje také pěstování brambor, které navazuje na místní tradici a specifické přírodní podmínky kraje.