Předkupní právo pro zemědělce: Konec svobodného trhu, nebo záchrana venkova?

Téma, které roky rozdělovalo zemědělskou veřejnost, se vrací do popředí zájmu. Nově se tvořící vládní koalice v závěru roku 2025 potvrdila, že zavedení zákonného předkupního práva pro aktivní zemědělce patří mezi její priority. Co to znamená pro majitele půdy a co pro ty, kteří na ní hospodaří?

V České republice se nachází přibližně 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy, přičemž zhruba 72 % z ní je propachtováno. Na vlastní půdě hospodaří především rodinné farmy. Větší zemědělské podniky jsou naopak častěji vázány pachtovními smlouvami a pole si pronajímají od vlastníků, kteří sami zemědělskou činnost nevykonávají.

Vysoká závislost na pronájmech v kombinaci s rostoucími cenami však vytváří výbušnou směs. Zemědělská půda v Česku za posledních deset let neuvěřitelně podražila. Stala se z ní taková „bezpečná schránka“ pro investiční fondy a spekulanty. Tito investoři často postrádají přímou vazbu na zemědělskou prvovýrobu, prostě pouze nakoupí a čekají. Když nastane vhodná doba, prodají půdu s pěkným ziskem dál. A právě tenhle kolotoč má nová novela zákona zastavit.

Co řeší nový návrh zákona

Základní princip je jednoduchý: Pokud se vlastník zemědělského pozemku rozhodne svou půdu prodat, nebude ji moci hned nabídnout v rámci nejvyšší nabídky na volném trhu. První v řadě musí být aktivní zemědělec, který na daném pozemku aktuálně hospodaří na základě pachtovní smlouvy.

Dle aktuálních diskuzí by měly platit tyto parametry:

• Doba pachtu: Předkupní právo by mělo vzniknout pachtýři, který na pozemku prokazatelně hospodaří alespoň 3 až 5 let.
• Cena: Zde se stále vede spor. Jedna varianta počítá s cenou podle znaleckého posudku, druhá s cenou, kterou nabízí třetí strana (kdy pachtýř musí tuto cenu dorovnat).
• Stát jako pojistka: Kdyby pachtýř o půdu neměl zájem, mohl by do hry vstoupit Státní pozemkový úřad, aby půda zůstala ve "veřejném fondu".

Stabilita, nebo zásah do práv?

Proč je předkupní právo potřeba?

Zastánci z řad Agrární komory a velkých zemědělských svazů argumentují, že zemědělec potřebuje k dlouhodobému plánování jistotu. Investice do kvality půdy, hnojení a ekologických opatření se pachtýři vyplatí jen tehdy, pokud na půdě hospodaří dlouhodobě. Předkupní právo má zajistit, aby aktivní pachtýř nepřišel o své investice a půda nepadla do rukou překupníků.

Rizika a obavy vlastníků

Jenže ne každý tomuto kroku tleská. Asociace soukromého zemědělství a řada právníků v tom vidí velký problém. Majitel půdy totiž ztrácí svobodu prodat svou věc rychle a komukoliv. Navíc se logicky bojí, že když bude na trhu méně kupců, cena půdy uměle klesne. A pak je tu ta otázka: nepomůže zákon nakonec jen největším agroholdingům upevnit jejich pozice a ztíží začátky mladým, začínajícím farmářům?

Při typických návštěvách vlastníků zemědělských pozemků již nyní vidíme, že nejistota ohledně předkupního práva vzbuzuje mnoho otazníků .

Co se mění už od ledna 2026?

Zatímco zákon o soukromé půdě se teprve píše, u státní půdy je již jasno. Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost novela, která dává přednost při propachtování státních pozemků mladým zemědělcům (do 40 let) a těm, kteří hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Stát tím davá jasný signál: „Chceme v krajině vidět mladou krev a šetrnější přístup.“

Doporučení pro vlastníky a pachtýře

Ať už si o tom myslíte své, nejistota nikomu neprospívá. Možná je právě teď ten nejlepší čas udělat si ve smlouvách pořádek.

• Vlastníkům doporučujeme revidovat pachtovní smlouvy a sledovat vývoj legislativy. Pokud plánujete prodej, může být rok 2026 posledním obdobím relativní svobody bez administrativních průtahů předkupního práva.
• Pachtýřům se vyplatí udržovat s majiteli korektní vztahy a mít pachtovní smlouvy řádně zapsané v katastru nemovitostí.

Pozor si dejte na tzv. „duplicitní předkupní právo“. Pokud pole vlastníte se sourozencem (spoluvlastnictví), má on podle občanského zákoníku přednostní právo. Nový zákon bude muset vyřešit hierarchii, zda má přednost spoluvlastník či pachtýř.